Od plovoucího kmene k moderní rychlolodi
Jan Vaněček
Kniha o historii vodní dopravy doplněná velkým množstvím kreseb a černobílých fotografií z roku 1938.
V pradávných dobách byly lidem velké řeky a moře nepřekonatelnou překážkou v jejich stěhovavém způsobu života. Na březích vod byl člověk nucen zastavit a omezit se na pouhé představy a dohady, jak to asi vypadá na druhé straně. Se závistí sledoval volný let ptáků a toužil po jejich křídlech a volnosti. Pozoroval bedlivě úkazy a zjevy na břehu moří a řek. Po prudkých bouřích a povodních viděl plout po hladině řek proudem urvané nebo vichřicí vyvrácené křoviny a stromy, na nichž si klidně hověl některý pták nebo i zvíře. Konečně odvážil se jeden smělec ke skoku na takový proudem unášený kmen a zárodek člunu byl nalezen. Vše další bylo jen důsledkem tohoto činu. Takové jednoduché dopravní prostředky, jichž používal člověk již v pradávnu, udržely se donedávna v některých tropických zemích. Domorodci Havajských ostrovů a Nové Guiney cvičili se rádi v plavbě na prknech nebo na svazku tří kmenů a zajížděli s nimi značně daleko od moře. Záhy začaly lidé používat pro plavbu i zvířecích kůží, jež sešili a naplnili vzduchem. Toho pěkné doklady máme u starých Asyřanů, kteří takových kožených měchů používali nejen jednotlivě, nýbrž i hromadně pro sestavení spodku voru. Tento asyrský způsob se udržel až do našich dob v různých odlehlých končinách, např. v Albánii sloužily donedávna nafouklé pytle z kozí kůže pro přepravu osob na řekách i pro spodek voru. Stejně používali zvířecích kůží též obyvatelé pobřeží Jižní Ameriky (Chile), jedině s tím rozdílem, že kožené pytle vyplňovali suchou travou. Tyto příklady naznačují nejstarší způsob a začátky vodní dopravy. Člun to však ještě nebyl.
Jak vypadal člun pradávného člověka a kdy si jej poprvé vyrobil, nevíme, Z nálezů severských člunů v bahenních nánosech, z nákresů na skalách z bronzové doby ve Švédsku a Novém Zélandu, z reliéfů babylonských, asyrských a jiných památek a z některých druhů člunů, jichž dosud používají domorodci s nízkou kulturní úrovní, lze soudit, že si člověk vyráběl člun pravděpodobně nejdříve z ohebného proutí, stonků papyru, rákosu nebo svazků měkkého dřeva tím způsobem, že je na koncích svázal, rozevřel a shora vyhloubil, vzniklou dutinu zajistil proti sevření a jednotlivé stonky, větve nebo svazky vzájemně svázal v pevný celek, který pak utěsnil hlínou nebo smolou.
Publikace popisuje vývoj člunů a později lodí ve starověku (asyrské lodi, egyptské lodi, fénické lodi, řecké lodi, římské lodi) i středověku (galéry, normanské a vikingské lodi severských národů, německé kogy), popisuje historii plavby do Atlantického oceánu na karavelách a galeonách a dobu objevů nových zemí a věnuje se i moderní historii parních a motorových lodí.
| Informace o knize | |
| Rok vydání | 1938 |
| Vazba | vázaná |
| Rozměry | 210x275 mm |
| Počet str. | 211 |
| Hmotnost v kg | 0,837 |
| Stav | vzhledem ke stáří knihy zachovalý stav, uvolněná a opotřebovaná vazba, zadní strana ohnutá |
Od plovoucího kmene k moderní rychlolodi
- Vydavatel Karel Synek
- Kód produktu: AC1291
- ISBN:
- EAN:
- Dostupnost: Skladem
-
1 000 Kč



