Nehody električiek v Bratislave / Nehody tramvají v Bratislavě 1953-1973

Jozef Gulík

Bratislava - hlavní město Slovenské republiky. Díky tomuto statutu se může pyšnit prvenstvím ve velikosti a pestrosti systému městské hromadné dopravy. Její mozaiku tvoří nitky autobusových, trolejbusových a tramvajových linek, které se v centru navzájem prolínají, aby potom osamocené vybíhaly do periférií na všechny světové strany. S neomylnou pravidelností vyrážejí na svoje trasy stovky vozidel, aby se po náročném pracovním dni šťastně vrátily do vozoven. Někdy však malá drobnost či nepozornost způsobí, že se přihodí něco nečekaného a štěstí se změní na neštěstí. Právě o tom pojednává tato publikace, která si posvítí na nehody bratislavských tramvají.

Jejich zrod sahá do konce 19. století, kdy se v roce 1893 vedení města dohodlo s inženýrem Alexandrem Wernerem, který spolupracoval s budapešťskou firmou GANZ, na vybudování elektrické železnice. První zkušební jízdy s novým dopravním prostředkem se uskutečnily 1. srpna 1895 a pro širokou veřejnost začaly tramvaje jezdit o pár dní později. První trať vedla od železniční hlavní stanice k Dunaji, kde se dělila na dvě kratší větve, a provoz na ní zabezpečovala společnost Bratislavská městská elektrická železnice.

Následující desetiletí přineslo množství změn a inovací. Tramvaje se přizpůsobovaly životu a život zase tramvajím. Dopravní síť se dále rozšiřovala, přibývaly nové tratě - zpočátku jednokolejné s výhybkami, později přestavěné na dvojkolejné s levostranným provozem (v roce 1939 změněným na pravostranný); měnily se názvy provozovatele, inovovala se vozidla. Rozvoj se střídal s úpadkem, a podobně se žilo i obyvatelům Bratislavy, pro něž se stala drkotavá tramvaj věrným a spolehlivým druhem na toulkách městem.

Bezpochyby nejtěžší časy přinesly obě světové války, které pro provoz celé městské dopravy znamenaly především ztrátu personálu, nedostatek materiálu, chaos v názvech zastávek a v neposlední řadě přímé poškození tratí či vozidel. Po druhé světové válce, v roce 1949, přichází znárodnění a Bratislavská elektrická společnost se stává součástí nového podniku Dopravní závody Bratislava, který pod svoje křídla převzal všechny druhy městské dopravy. 

Od tohoto milníku začíná kniha sledovat nehody a úrazy na tramvajových tratích, jejich přehled ovšem nechce a ani nemůže být úplným a komplexním výčtem těchto událostí. Jde pouze o symbolický výběr ze širokého spektra, určený pro milovníky městské dopravy a dějin hlavního města Slovenska. Jeho cílem je přiblížit dávnou atmosféru a oživit vzpomínky na časy tehdejší Bratislavy a jejích starých elektrických tramvají trochu jiným způsobem.