The last days of steam in Buckinghamshire

John Healy

Poslední dny parní trakce v Buckinghamshiru

Buckinghamshire byl vždy znám svou poklidnou a tichou krajinou v kopcích Chiltern Hills. Na přelomu 19. a 20. století se však hrabství fakticky rozdělilo na dvě části: jih se díky blízkosti Londýna orientoval na průmysl, zatímco sever byl domovem rozsáhlých panství bohatých vlastníků půdy a podnikatelů, jako byli Berneyovi, vévoda z Buckinghamu či Rothschildové. V důsledku tohoto rozvoje a špatného stavu silnic se hledala lepší dopravní spojení, což vedlo k zavedení železnice do řady velkých vesnic a měst.

Většina úspěšných projektů spadala do jedné ze dvou kategorií: tratě hlavní nebo vedlejší (odbočky). Buckinghamshire se mohl pyšnit tím, že jím procházela hlavní trať z Londýna do Birminghamu, stará trať společnosti Great Central z Londýna do jižního Yorkshiru, západní hlavní trať do Birminghamu, hlavní tah na jihozápad a příčná hlavní trať spojující Oxford a Cambridge. Tuto síť navíc doplňovalo nejméně třináct vedlejších tratí.

Po sloučení menších železničních společností do pěti větších celků v roce 1923 zde působily čtyři z nich: Great Western, London and North Eastern, London Midland and Scottish a Metropolitan Railway.

Ještě před znárodněním v roce 1948 uzavřela společnost Metropolitan Railway dvě vedlejší tratě – stejně, jako to později společnost British Railways často opakovala v období od konce 50. do poloviny 60. let. Více než dvě třetiny tratí v Buckinghamshiru zanikly a parní lokomotivy byly nahrazeny dieselovými.

Buckinghamshire se mohl pochlubit nejen skvělou železniční sítí, ale i rozmanitou škálou lokomotiv, vozů a nádražních budov. Právě ty se autor snažil zachytit na následujících stránkách a zároveň oživit vzpomínky na poslední dny parní trakce.