Rakouská severozápadní dráha

Václav Haas

V tomto díle série, popisující železnice na území středních Čech, se vrátíme k tratím vybudovaným společností Rakouské severozápadní dráhy. Její doplňovací sítí byla tzv. Polabská dráha z Nymburka do Děčína, s odbočkou z Lysé nad Labem do Prahy. Tato železnice v Nymburce navazovala na jen o několik let starší kmenovou trať základní sítě Rakouské severozápadní dráhy, která propojovala Vídeň, Znojmo, Jihlavu, Havlíčkův Brod, Čáslav, Kolín, Nymburk a Mladou Boleslav. Nedílnou součástí základní sítě byla i odbočná trať z Velkého Oseka přes Chlumec nad Cidlinou, Ostroměř, Starou Paku, Kunčice a Trutnov do Poříčí. Rakouská severozápadní dráha se stala součástí nejkratší spojnice Vídně a Berlína. S ohledem na směrově i sklonově obtížné trasování v oblasti Českomoravské vrchoviny však nikdy v plném rozsahu nenaplnila původní smělé představy zakladatelů společnosti o magistrální trati celoevropského významu.

Motivů ke vzniku této sítě železničních tratí bylo více. V oblasti středního Polabí a Pojizeří byla hlavní motivací k výstavbě železnice cukrová řepa, resp. cukrovary vyrůstající ve druhé polovině 19. století jako houby po dešti v úrodném kraji táhnoucím se od severního výběžku Vysočiny přes střední Polabí až k Jizeře. Do cukrovarů bylo zapotřebí dovážet nejen cukrovou řepu, ale také velké množství uhlí, vápence a koksu. Opačným směrem putoval cukr i řepné řízky využívané jako krmivo. Jedině vlaky dokázaly zajistit dopravu většího množství surovin pro výrobu a zabezpečit levný odvoz hotového zboží. Za účelem připojení zdejších krajů na železniční síť vznikly v Čáslavi a Nymburce dva přípravné výbory, které se staly základem budoucího konsorcia k vzniku železnice nazvané Rakouská severozápadní dráha, která v současné době vede stanicemi Vídeň - Havlíčkův Brod - Kolín - Nymburk - Mladá Boleslav s odbočkou Velký Osek - Chlumec nad Cidlinou - Trutnov.