Die Wismut-Werkbahn

Die Geschichte der Werkbahn der Sowjetisch-Deutschen Aktiengesellschaft im Ostthüringer Uranerzbergbaurevier

Mathias Buchner, Bernd Neddermeyer

Wismutská průmyslová železnice

Historie průmyslové železnice sovětsko-německé akciové společnosti ve východodurynském uranovém regionu

Autor knihy měl možnost promluvit si s mnoha zaměstnanci společnosti Wismut, s vedoucím správy vozidel Horstem Bückem, který znal historii téměř každé lokomotivy nazpaměť, strojním inženýrem a technikem s dlouholetými zkušenostmi Matthiasem Hergtem a dalšími zajímavými lidmi spojenými s průmyslovou železnicí společnosti Wismut, kteří dokázali uspokojit autorovu zvědavost a zájem o informace a detaily z historie železnice Wismut.

Následně se začalo uvažovat o publikování výsledků této práce. Werner Schierz, jakožto vedoucí spojovací železnice, provedl výzkum týkající se spojovací trati pro kroniku společnosti Wismut, kterou si objednala sanační společnost, a vytvořil obsáhlý rukopis. Jeho pečlivá práce byla bohužel pro kroniku zkrácena. Aby bylo jeho dílo řádně oceněno, vznikl nápad použít jej jako základ pro knihu a rozšířit ji o několik dalších oblastí. Werner Schierz byl touto myšlenkou nadšený a podporoval další výzkum.

Rukopis pro kroniku se dostal do rukou železničního nadšence, který v předmluvě odkazuje na téměř doslovnou reprodukci díla Wernera Schierze jako na „základ“ knihy. Náročný čtenář pochopí, že u tohoto svazku série EK nepřipadalo v úvahu opakování již probraného tématu. Cílem bylo zefektivnit a hlouběji rozvést základní fakta. Čtenář tak získá podrobnější informace o historii Wismutské železnice v oblasti Seelingstadtu jako úzkorozchodné průmyslové železnice, o výstavbě spojovací trati a jejím napojení na německou Reichsbahn. Výrazně byla rozšířena i obrazová sekce. Podrobné mapy v kombinaci s pečlivě zpracovanými popisky nabízejí zcela nový pohled na železniční provoz v oblasti těžby uranu v Ronneburgu.

Během své první návštěvy, po které brzy následovaly další, jsem zažil otevřenost a přátelskost horníků. Nejenže se všichni oslovovali „křestním jménem“, ale jejich praktická ochota a nezištná podpora na mě udělaly trvalý dojem. Na každou otázku, kterou jsem položil, jsem dostal kompetentní odpovědi: Byl jsem spojen s lidmi, se kterými jsem si mohl popovídat, někdy s důchodci, kteří se v konkrétních tématech vyznali. Mohl jsem si prohlédnout dokumenty a cestovat po všech tratích. Kromě mnoha zaměstnanců společnosti Wismut, jejichž jména jsem neznal, jsem měl během této první delší návštěvy společnosti to štěstí, že mi pomáhali Mathias Buchner jako hostitel, přítel a znalý průvodce; Horst Bück, vedoucí správy vozidel, který znal historii téměř každé lokomotivy nazpaměť; Matthias Hergt, strojní inženýr a technik s rozsáhlými zkušenostmi; a Werner Schierz, vedoucí železniční pobočky v dopravních operacích společnosti Wismut. Všichni se věnovali uspokojování mé touhy po znalostech o detailech historie železnice Wismut. Byli živoucím důkazem motta společnosti Wismut: „Nové myšlení – nová akce“.