10 let železničních koridorů v Čechách 1993-2003

Jiří Wohlmuth

Stavba železničních koridorů v našich zemích byla započata již před více než 150 lety. Pravdou ovšem zůstává, že tehdejší vybudované spojení Vídně s Olomoucí a Prahou, resp. Přerovem a Bohumínem, zůstává ve své trase dodnes základní páteří budovaných železničních koridorů na přelomu dvacátého a jednadvacátého století v síti Českých drah. Snaha o výrazné zrychlení a zkvalitnění železniční dopravy v celé Evropě stála v polovině osmdesátých let za zrodem myšlenky úpravy vybraných železničních magistrál na rychlost alespoň 160 km/h. Na začátku sedmdesátých let se totiž ukázalo, že dopravní systémy, budované v souvislosti s prudkým rozvojem hospodářství ve vyspělých západoevropských zemích v 50. a 60. letech, jsou kapacitně vyčerpány.

První úvahy o zlepšení vzájemného spojení významných politických, hospodářských a kulturních středo- a východoevropských center začaly vznikat na první panevropské konferenci v roce 1991 u nás v Praze. O tři roky později se sešli účastníci tohoto fóra na Krétě a následně o další tři roky později ve finských Helsinkách. Zformování jasných představ o trasách panevropských koridorů pak znamenalo, že po území České republiky povedou z části dva z koridorů označených jako IV. a VI.