S Krasinem k severnímu pólu

Zápisky účastníků sovětských záchranných výprav na Krasinu a Malyginu

redigoval Arno Hais

Na jaře roku 1928 byla v Itálii zkonstruována podle speciálních plánů generála Umberto Nobileho vzducholoď Italia, určená k polárnímu letu. Vzducholoď byla zkonstruována podle vzoru vzducholodi Norge, s níž v roce 1926 proslulý norský polární badatel Roald Amundsen přeletěl a kroužil nad severní točnou. Italia lišila se jen v maličkostech od Norge, jsouc zdokonalena na podkladě zkušeností z uvedeného polárního letu Amundsenova, jehož se Nobile zúčastnil.

Vzducholoď Italia startovala v neděli 15. dubna 1928 z Milána. V neděli 6. května se dostala nad Kingsbay, záliv na západním pobřeží Svalbardu, odkud se Nobile začal připravovat k výzkumným letům k severní točně. První výzkumný let podnikl v pátek 11. května. Tato výprava však trvala pouze 7 hodin a Nobile byl nucen se vrátit pro nepříznivé počasí a silný protichůdný vítr. Druhý let byl uskutečněn 15. května, i tentokrát se ale Nobile musel vracet, neboť ho zastihla hustá mlha a vzducholoď se začala pokrývat ledem, takže hrozilo nebezpečí, že motory přestanou pracovat. Po téměř sedmdesátihodinovém letu nad Barentsovým mořem a Špicberky, kde prozkoumali alespoň část neznámého území, vrátili se znovu na základnu v Kingsbay.

Poslední, třetí let vzducholodi Italia, proběhl ve středu 23. května. Ten mířil přímo k severní točně. Po dvě hodiny kroužila Italia nad nejvyšším bodem zeměkoule, poté se vydala na zpáteční cestu. Radiové spojení s výpravou se ale záhy přerušilo a Italia o sobě již nedávala žádné zprávy, takže bylo vbrzku zřejmé, že havarovala. Kde však vzducholoď ztroskotala a kde se nacházejí trosečníci nebo její trosky, nebylo možno přesně určit, jelikož jakékoliv zprávy chyběly.

Teprve 7. června se podařilo radiotelegrafické stanici v Miláně navázat spojení s Biagim, jedním z členů výpravy Italie, který oznamoval přesně, kde a jak se udála katastrofa, a místo, kde se nyní trosečníci nacházejí. Velitelská kabina s Nobilem a 8 členy výpravy se oddělila a vzducholoď s ostatními 7 členy posádky zmizela neznámo kam. Někteří členové výpravy, včetně Nobileho, byly zraněni, jiní nepřežili. 3 odvážlivci se vydali pěšky hledat pomoc do obydlených míst Špicberků, vzdálených od místa tragédie asi 200 kilometrů. Z těchto tří skupin bylo známo pouze o jedné, velitelské skupině, kde se nachází. Tato skutečnost činila pátrání po ztroskotavší vzducholodi Italia a její posádce složitým.