Horská železnice Doudleby - Vamberk - Rokytnice

Aleš Filip, Petr Hudousek

Kniha vychází u příležitosti 120. výročí železnice Doudleby nad Orlicí - Rokytnice v Jizerských horách

Počátky druhé podorlické lokálky mají obdobné kořeny jako další projekty v celém kraji. Tíživá sociální a hospodářská situace regionu nutila pokrokové patrioty a podnikatele přemýšlet nad způsoby, jak toto změnit. První podmínkou rozvoje byla dostupnost kvalitního a výkonného spojení se světem, což tehdy mohla zajistit jen železnice. Největší aktivitu projevovala města Kostelec nad Orlicí, Rychnov nad Kněžnou a Vamberk. Částečné zadostiučinění přišlo roku 1874 po zprovoznění tzv. doplňovací sítě tratí společnosti Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB) z Hradce Králové do Lichkova. Přesto sídla v Orlických horách požadovala bližší spojení sítí místních drah, kterých se plánovalo značné množství. Rivalita mezi městy a nezájem státních úřadů, spolu s obecným nedostatkem financí, většinu projektů pohřbila. 

Až změny zákonů po roce 1880, zjednodušující výstavbu místních drah, umožnily uvažovat o dalším rozšíření kolejí do hor. Mezníkem se stal zemský zákon ze 17. prosince 1892 o zvelebení železnic nižšího řádu. V roce 1904 byla konečně vydána koncesní listina pro trať Doudleby - Vamberk - Rokytnice a stavba železnice byla zahájena. 14. října 1906 vyrazil z Doudleb k Rokytnici slavnostní zahajovací vlak. Následně začal běžný provoz. Jako na jiných tratích i zde dopravu obstarávaly smíšené vlaky, a to v počtu tří párů v celé délce trati a jeden pár vlaků pouze z Doudleb do Vamberka. Samostatný nákladní vlak začal jezdit až po roce 1908. Mezi hlavní přínosy vzniku této trati v roce 1906 počítáme propojení horské oblasti s průmyslem v podhůří, čímž se zvýšila sociální stabilita regionu.