Za lovci lebek

Miroslav Zikmund, Jiří Hanzelka

V době, kdy si lidský duch podmaňuje vesmír, kdy lidstvo prožívá vzrušení nad prvními umělými družicemi, vyslanými ke hvězdám, kdy se na dosah ruky ocitají meziplanetární lety, kdy kybernetika svěřuje strojům funkce, jež byly dosud výsadou lidského mozku, kdy vědecké objevy zastiňují nejfantastičtější představy Verneovy a Wellsovy, žijí na zeměkouli lidé, které uvádí v úžas žárovka, zapalovač, zdrhovadlo a fotografický aparát. K těmto lidem, k šuárským Indiánům, obývajícím nepřístupné pralesy Ekvádoru, směřovala cesta Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda, líčená ve třetím svazku jejich latinsko-amerického cestopisu. Jestliže Svatopluk Čech, chtěje zpracovat lákavý motiv anachronismu, vedl svého pana Broučka hradčanskými sklepy do 15. století, naši cestovatelé nacházejí jej v živém dnešku, u našich současníků. Přicházejí do míst, kde čas jako by zůstal stát, kde jako by v neprostupné konzervě zůstala zachována dávná minulost lidského rodu.

Doslova cestou necestou se prodírá Tatra po západním pobřeží Jižní Ameriky. Příroda nešetří překvapeními ani nástrahami: bizarní srázy se střídají s pouštěmi. Cestovatelé se setkávají s krutými stopami živelné pohromy, která čas od času nemilosrdně postihuje oblast Kordiller: zemětřesení, před kterým není úkrytu ani ochrany. Avšak příroda nemá jen nevlídnou tvář: hlubiny země skrývají nesčetná bohatství, klimatické podmínky dávají růst bujné vegetaci. 

Jádrem této knihy jsou zážitky autorů z pobytu mezi ekvádorskými Šuáry. Je to jedno z nejvíc vzrušujících a nejnapínavějších dobrodružství na celé jejich dlouhé cestě dvěma kontinenty. Je to současně neobyčejně cenný příspěvek etnografickému bádání. V hlubinách rovníkových pralesů, stranou všech komunikací, žije indiánský kmen smutné proslulosti. O jeho příslušnících je známo, že uřezávají svým nepřátelům hlavy a za doprovodu záhadných obřadů je zmenšují, aby si při tom podrobili ducha mrtvého. Touha po poznání je u našich cestovatelů silnější nežli vliv všech varovných slov ekvádorských úředníků i krajanů, které potkávají cestou. Riskují, ale kořist, kterou přinesou, vynahradí jim všechna strádání. Žijí týdny v jiném, cizím, neznámém světě, který se řídí svými vlastními pravidly a mravy.

Autorům se podařilo poodhalit roušku tajemství, za kterou je skryt život ekvádorských Indiánů. Jejich rodinný život, potrava, jejich hluboce lidské povahové rysy, leckdy pokřivené pověrami a předsudky, jichž zneužívají vychytralí cizopasníci - to všechno plasticky vystupuje z barvitého líčení příhod dvou Čechoslováků, kteří si dovedli získat jejich důvěru a příchylnost. Poznatky obou našich cestovatelů současně pomáhají rozbít onu zlou pověst, kterou jsou Šuárové obklopeni. Dokazují, že lidé nejsou od přírody špatní a krutí, že těchto vlastností nabývají vlivem životních podmínek a prostředí, ve kterém žijí.