Severní dráha císaře Ferdinanda

Lipník - Bohumín

Knihovna muzea č.7/2017

Pavel Sládek

Publikace nás seznámí s výstavbou Severní dráhy císaře Ferdinanda v úseku Lipník - Bohumín. Naší snahou je popsat doposud nejpodrobněji prvopočátky vzniku a provozu první parostrojní železnice na severní Moravě, stavbu a vývoj jednotlivých úseků, jednotlivých nádraží a vliv této dráhy na okolní obce. Publikace zachycuje i období převodu soukromé dráhy na státní rakouské dráhy v roce 1906, další vývoj v rámci ČSD a období až do současných dnů. Tato páteřní trať, která byla první na Ostravsku, je i nyní hlavní železniční tratí napojenou na všechny směry Evropy.

Morava a Slezsko, až do roku 1918 součást mnohonárodnostní habsburské monarchie, tvořily z počátku jen pět procent veškerého území, avšak po celé 19. století neustále stoupal jejich hospodářský význam a také počet obyvatel. V polovině tohoto století měla Morava něco přes 1,8 milionu obyvatel a Slezsko okolo půl milionu. Většina z nich žila na venkově, a jen malé procento v městečkách. Avšak právě zde se začal probouzet pozdější nástup a růst průmyslových center, ve kterých převládala soukenická výroba, ale i důlní a strojírenský průmysl, jenže jejich další rozvoj brzdila pomalá silniční doprava.

A tak se dočkala svého uplatnění i původní myšlenka profesora Františka Xavera Riepla, spoluzakladatele vítkovické huti, a to výstavby železné dráhy z Vídně do Bochnie. Navrhl na tehdejší dobu odvážnou stavbu více než 400 km dlouhé železnice vedené z Vídně napříč habsburskou monarchií. V té viděl nejen přístup k solným dolům ve Veličce, levnější dopravu dobytka, obilí a dřeva z Haliče, ale také rozvoj a dopravu uhlí a železa z Ostravska. Pro tuto myšlenku získal i vlivného bankéře Salomona Mayera Rothschilda, a společně požádali o povolení stavby tehdejšího císaře Františka I. Ten však takové novinky neuznával a stavbu zamítl. Obrat ale začal po jeho úmrtí roku 1835 a nástupu na trůn nového císaře Ferdinanda I. Ten další žádosti vyhověl a 4. března 1836 podepsal historické privilegium k výstavbě železné dráhy. I když se stavitelé zpočátku potýkali s řadou problémů jak přírodních, tak i technických, stavba pokračovala z Vídně dále k severu a 1. května 1847 přijel za velké účasti obyvatel a předních osobností první vlak do Bohumína.

Je určitě zbytečné zdůrazňovat, jak významný je po celá desetiletí přínos železnice pro zdejší kraj, a že si bez ní rozvoj a fungování mnoha firem už ani nedokážeme představit. Stejně tak si je třeba uvědomit, jakými technickými změnami prošla a změnila se tvář současné železniční dopravy.