Cesty Kryštofa Kolumba

Deníky, listy, dokumenty

Od druhé poloviny 15. století se v řadě přímořských západoevropských zemí objevují pokusy o plavby přes oceán, jejichž cílem bylo objevit přímou námořní cestu do "indických zemí", jimiž se ve středověku označovaly země jižní a jihovýchodní Asie, země dosud neprobádané, ale slibující hojnost vzácného koření a oplývající zlatem. Feudalismus v západní Evropě prožíval v této době stadium úpadku; rostla velká města a rozvíjel se obchod jak mezi evropskými zeměmi, tak i s mnoha mimoevropskými kraji. Všeobecným směnným prostředkem se staly peníze, jejichž potřeba prudce stoupala, to mělo za následek, že v Evropě neobyčejně vzrostla poptávka po zlatě a že ještě více zesílil zájem o indické země. Zároveň však obyvatelé západní Evropy mohli jen se stále většími nesnázemi používat starých východních cest, vedoucích po souši a přes oceán do jižní a východní Asie, neboť vzrůst turecké moci v přední Asii a vůbec nepřátelství islámského světa činily tyto cesty málo bezpečnými. Začali proto hledat cesty jiné, a to jednak jižním směrem kolem Afriky, jednak západním směrem přes Atlantský oceán. 

Takové byly obecné předpoklady pro zámořskou expanzi západoevropských zemí. Okolnost, že právě Španělsko roku 1492 první vypravilo západním směrem malou flotilu Kryštofa Kolumba, dá se vysvětlit podmínkami, jež se historicky vytvořily v této zemi koncem 15. století.

Kniha podrobně popisuje a rozebírá pohnutky, jež vedly Kryštofa Kolumba k tomu, že se stal mořeplavcem, náročnou a zdlouhavou práci na projektu plavby i samo uskutečnění jeho objevitelských cest.

Knihu doplňují 3 rozkládací mapy Kolumbem objevených zemí.