Naše železniční nádraží

Josef Danda

Na vývoji nádraží je pozoruhodné to, že ho můžeme sledovat od začátku až do konce, od zachovaných původních nádražních budov až po ty dnešní nejmodernější. Zatímco kdysi vševládná parní lokomotiva je už jen historickou vzpomínkou v muzeích, přednádražích a jubilejních vlacích, nádraží jsou na tom lépe. Slouží dál, i když některé jako udržované památkové objekty, jiné jako přestárlé, mnohými adaptacemi restaurované budovy.

Dynamika jejich vývoje byla totiž jiného druhu, než tomu bylo u trakce. Byla dána tím, že vytváření nádraží bylo důsledkem nejen celkového vývoje železnice a jejího provozu, ale i skutečností, že nádraží se stalo pro osídlení a města tvořivým urbanistickým prvkem. Železnice vyvolala totiž v oblasti průmyslových a velkých měst, tedy v prostoru urbanisticky velmi náročném a citlivém, určité napětí. Nejen tím, že do něho vnikla, ale i tím, že současně se stala i magnetem pro budování dalšího průmyslu a vzrůstajícího osídlení. Proto její problémy v této sféře přešly až do naší doby a řeší se společným zájmem i úsilím jak města, tak i železnice. neboť jsou při dnešním růstu měst velmi složité a naléhavé.