Severní točna 

Robert E. Peary

s úvodem Theodora Roosevelta a s vlastnoručním podpisem

Zápas o severní točnu započal již za vlády panovníka Jindřicha VIII. Roku 1588 obeplul John Davis mys Farewell, nejjižnější bod Grónska, a plul ještě dále podél pobřeží osm set mil k Sanderson Hope a přitom objevil průliv, později nazvaný po něm a získal tak pro Velkou Británii rekord "nejzazšího severu". Příkladu odvážného plavce následovali i jiní dobrodruzi, Angličané, Francouzi, Holanďané, Němci, Skandinávci a Rusové, usilujíce najít toužebně hledanou nejkratší cestu přes točnu do Východní Indie a do Číny. Roku 1907 hledal Jindřich Hudson cestu do Indie, obeplul Špicberky a zjistil, že zdejší ostrovní loviště jsou plná velryb a mrožů, což záhy vedlo k přeplnění této oblasti velrybáři všech námořních národů.

V první polovině 19. století se vypravilo do arktických krajin mnoho znamenitých lodí a statečných mužů. Ačkoliv většina těchto výprav nebyla vyslána k točně, přece jen mnohé z nich pro horlivou snahu najít cestu do Indie kolem Severní Ameriky a kolem Asie souvisí úzce s pokusy o dosažení točny samé. Roku 1819 se anglický kapitán Parry dostal spletí průlivů až do poloviny vzdálenosti mezi Grónskem a Beringovým mořem a byl také prvním, kdo plul od magnetického severního pólu přímo na sever. Až dosud veškeré pokusy dostat se k točně děly se pomocí lodí. Roku 1827 přišel Perry na nápad dát se k točně pěšky z některého místa na souši.

První arktická záhada, jejíhož řešení se ujal Robert E. Peary, jehož cestopisný příběh je čtenářům předkládán, byla tehdy považována za méně důležitou nežli dosažení točny; bylo to zjištění, zda Grónsko je ostrovem či součástí větší pevniny a jak daleko se pne na sever. Po svých krátkých výpravách do Grónska a s novými zkušenostmi uskutečnil Peary svou první polární výpravu (1898-1902). Tehdy se mu ale nepodařilo proniknout k samotné točně, neboť jeho loď zamrzla několik set mil od cíle. Každou další expedicí se k točně přibližoval, až dosáhl severní točny v roce 1909. Nejlepším důkazem o veliké svědomitosti a péči, s jakou byla připravována každá Pearyho výprava, je skutečnost, že ze všech jeho cest, jichž se účastnilo na sta mužů, vrátili se všichni živi a zdrávi.