Ve znamení smrtihlava

Nacistický protipartyzánský aparát v letech 1944-1945

Oldřich Sládek

České národně osvobozenecké hnutí procházelo v období okupace velmi složitým vývojem a při střetávání s nacistickým potlačovacím aparátem se vyvíjely i různé formy boje. Jednou z nich se stalo partyzánské hnutí, které se v českých zemích rozvinulo v letech 1944-45. Tuto formu boje uvádělo v život zejména domácí ilegální vedení KSČ. Postupně se začaly tvořit bojové družiny a partyzánské oddíly jako páteř všenárodního odbojového hnutí. Jejich existence se stávala základním předpokladem pro připravované národní protifašistické povstání.

Gestapo, jako hlavní potlačovací nástroj nacistů, aktivizaci zvláště komunistického odboje záhy pocítilo a zaměřilo svoje úsilí na zjištění a pozdější likvidaci ilegálních organizací a hlavně jejich sabotážních skupin představujících zárodky partyzánského hnutí. Nesmírně drastický postup vůči nim se měl stát výstrahou pro všechny příslušníky odboje, kteří by chtěli jejich vzoru následovat. Ani popravy však nemohly zabránit vzniku partyzánského hnutí.

V předkládané práci je zachycen vývoj partyzánského hnutí pouze v rozsahu nezbytně nutném pro popsání činnosti nacistických protipartyzánských sil, neboť jinak by líčení bylo velmi obsáhlé a muselo by probíhat po dvou diametrálně odlišných liniích - pozitivní a negativní. Také vítězství partyzánského hnutí a jeho významná role v Květnovém povstání českého lidu je dokladována jen v omezeném rozsahu a pouze z jedné strany, a to v podobě porážky a konce nacistických potlačovacích sil.