Kampen om sparet

Jan-Erik Wiik

Boj o koleje

Jak se železnice dostala do Hanka (Hangö) a dalších pobřežních měst

Tato kniha je příběhem velkých mezinárodních vizí, naléhavých místních akcí a ambiciózních ekonomických spekulací. 

V prostředí chudého malého finského města Ekenäs v polovině 19. století se rodila příležitost, jíž nabízel nový revoluční dopravní prostředek, železnice. Nová technologie měla vyřešit staré problémy.

Sen o železnici Hanko (Hangö), která měla zpočátku pouze pozvednout západní region z bídy k prosperitě, se rozvinul ve vizi silné dopravní trasy z dalekého Ruska do západní Evropy a Ameriky. Hanko se mělo stát novou velkou obchodní metropolí. Finsko by nyní mělo své místo na mapě světa. Na druhé straně moře se Nynäs, ležící jihovýchodně od Stockholmu, měl stát protějškem a partnerem Hanka. Všechno bylo založeno na skutečnosti, že mys Hanko byl jediným místem podél finského pobřeží, kde se dalo počítat s tím, že přístav bude v dohledné budoucnosti otevřený.

Na výstavbě železnice Hanko se podílelo mnoho lidí. Někteří byli poctiví obchodníci a finančníci. Jiní se pohybovali v šedé zóně mezi legálním a nelegálním. Nejméně dva byli podvodníci. Ale drtivá většina byli pracovití železniční stavitelé, bourači kamenů, inženýři, strojvedoucí, strážní tratí, telegrafisti, inspektoři stanic a spousta dalších poctivých lidí.

Železnice Hanko byla uvedena do provozu v říjnu 1873. Lodě však přístav Hanko nezaplnily. Místo toho, aby jejím finančníkům přinesly dobrý zisk, vše skončilo katastrofou a palčivými ztrátami.

Kniha Jana-Erika Wiika o vzniku železnice Hanko propojuje hospodářské dějiny a technologický rozvoj, místní politiku a mocenské hry. Popisuje historii rozvoje železnice ve Finsku, konkrétně jak se železniční trať dostávala do pobřežního města Hanko (Hangö) a dalších měst.