Železniční stavební technické památky

Jiří Ryvola, Mojmír Krejčiřík

Železniční technickou památkou můžeme rozumět všechno, co se zachovalo z minulosti v původním stavu. Jenže tak snadné to není. Co je staré? Objekty postavené nebo vyrobené v 19. století? Ve 20. století? Kde je hranice, za níž již můžeme nějaký artefakt označit jako památku? Vždyť stavby, dokončované v současnosti, budou možná naši potomci po několika generacích rovněž považovat za památky! A slovní spojení "technická památka"? Vždyť železnice je sama o sobě technickou památkou a všechno, co je součástí onoho systému, je vlastně technickým předmětem. A mohlo se na železnici, která se od svých počátků před více než půldruhým stoletím neustále vyvíjí, vůbec něco zachovat v původním stavu? Kromě muzejních exponátů a stavebních objektů, které železnice v minulosti přestala používat - jako například tunely ve Slavíči a v Litoměřicích či opuštěné vodárenské věže - stěží takové v provozované síti Českých drah najdeme.

Samozřejmě se nabízelo, představit všechny železniční objekty, zapsané v seznamech nemovitých kulturních památek. Ale ani toto řešení jsme nepovažovali za šťastné. Na jedné straně se do těchto seznamů dostávají stavby a zařízení, jejichž historická i technická hodnota není právě na výši, na druhé straně existuje řada takových, které sice zapsány jsou, ale o nichž jsme přesvědčeni, že v našem výběru nemohou z různých důvodů chybět.

A tak když objektivní hlediska neposkytla spolehlivý návod, rozhodli jsme se zvolit jiná, víceméně subjektivní kritéria. A těmi jsou především pohoda při listování touto publikací, potěšení z obrázků Jiřího Ryvoly, jimiž zachytil nejen to, co připomíná mizející železniční minulosti, ale i to pěkné, dokonalé a zajímavé, co bychom si přáli, aby zůstalo uloženo v našich pamětích, i když třeba nepochází z doby až tak dávno minulé. A také něco poučení z dějin železniční techniky v oblasti dopravní cesty v našich zemích a snad i příjemná překvapení, spojená s objevováním málo známých či neznámých staveb a zařízení. Nemusí to být vždycky jen významná nebo velká stavební díla, čeho si chceme povšimnout. Vždyť i v těch drobných stavbách - strážních domcích, hradlech, vodárnách, skladištích, remízách, které vždy patřily bezprostředně k železničnímu provozu, stejně jako v návěstidlech, točnách, lampách a dalších, je mnohdy skryta nečekaná krása a účelnost, v dnešní době zhusta opomíjená či zanedbávaná.