Cesta na Severní pól

Jan Březina

Celá staletí usilovali lidé o dosažení nejsevernějšího bodu zeměkoule, o odhalení tajemství a záhad severního pólu. Mnoho sil a energie, mnoho lidských obětí si vyžádal tento veliký zápas, tento boj o záhadný pól, o tajemné arktické kraje. Dosáhnout severní točny bylo možno jen po důkladném prostudování a ovládnutí tajů celého severu. Mnoho států - Norsko, Švédsko, Amerika, Anglie, Holandsko - se pokoušelo proniknout arktikou a Ledovým oceánem až k severnímu pólu. Zpočátku to byla honba za slávou, za objevitelským rekordem. Později se státy snažily dosáhnout severu v horečném zabírání nových kolonií. Pořádaly jednu expedici za druhou. Mnoho z nich ztroskotalo a jejich účastníci zahynuli, ostatní se vrátily bez úspěchu. Ani jedna z těchto expedic nesplnila svůj úkol.

Také v Rusku již na počátku 18. století přikročilo mnoho badatelů k důkladnému prozkoumání Ledového oceánu.

Ve druhé polovině 19. století začalo mnoho států znovu útočit na záhadnou a rozmarnou arktiku, na polární moře a na severní pól. Pomalými krůčky a za cenu velkých obětí tak jednotlivé expedice získávaly alespoň dílčí informace o tajemství ledové země a na základě těchto zkušeností se další výpravy mohly dostat zase o kus dál.

Tato malá knížka vypráví o sovětské výpravě z roku 1932 vedenou O. J. Šmidtem na ledoborci "Sibirjak", která měla proplout celou Severní mořskou cestu z Archangelska do Vladivostoku během jedné plavby.